Gay friendly firma

14. 08. 2019 20:07:07
„U nás neděláme rozdíly. Naši zaměstnanci mají stejná práva bez ohledu na to, koho mají rádi. Registrovaní partneři tak u nás mají nárok na volno ve stejných situacích jako manželé.“ No a co jako?

Tak toto je veřejná prezentace nejmenované významné české firmy, která tím chce vykřiknout do světa, jak je jiná a skvělá. Přitom se chlubí něčím, co by nejen mělo být samozřejmostí, ale myslím si, že u většiny firem samozřejmostí je - a nikterak se to speciálně neřeší. A já chci vzpomenout, že to tak i bylo dříve.

Snažím se do problematiky LGBT veřejně nepouštět a nevyjadřovat se, dokonce mi to i syn doporučil – Nebo zakázal? Poruším to! Protože se skutečně musím poslední dobou častěji štípat, abych žel zjistil, že se mi to nezdá a že to není jen hrozný sen.

Současný svět šlape po hodně nestabilní a horké půdě v mnoha podstatných věcech, které mohou ovlivnit již nikterak moc vzdálenou budoucnost. V naší zemi se potichu boří množství pevných základů, životních pravidel a jistot osobní svobody. Život se zdražuje, protože určité skupiny vysávají a rozkrádají poslední rezervy a cílí na osobní majetky občanů. Možná za pár let budeme na chvostě Evropy – ALE společnost se zabývá problematikou LGBT, a bere to jako nejlepší vizitku civilizovanosti.

Firmy budou status „gay friendly“ prezentovat jako svůj bonus a corporate brand. Podívejte se, jak my jsme pokrokoví, tolerantní a moderní!”

Tak já vám, milé “děti” budu něco vyprávět. Z doby, kdy se dělaly hlavně politické/ideologické rozdíly - a mohu kdekoho ujistit, že jsem si já i všichni doma, zažili své.

ALE!

Pracoval jsem v socialistických firmách, kde bylo zaměstnáno dost homosexuálů a platilo pro ně i pro nás hetero, že pokud jsme neprovokovali, nechovali se nemorálně, tak se především pracovalo a vůbec se neřešila nějaká sexuální orientace. A všichni jsme pak měli stejná práva a povinnosti /politickou ideologii dávám stranou - ani ta ale nedělala rozdíly v sexualitě a uranové doly byly zaměstnanecky naplňovány podle jiných měřítek/. Pochopitelně, byli ti vyvolení, kteří byli těmi „rovnějšími“, ale to je standard společnosti od pradávna.

Já vzpomenu dva případy – a věřte, že nebyly, a ani dnes nejsou, ojedinělé.

František, byl neuvěřitelně charizmatický chlap. Mluvil rozvážně, nádherně zabarvený hlubším hlasem a měl jednání anglického gentlemana. Snad každá žena ve fabrice po něm toužila a vždy byly rády v jeho přítomnosti a on nikdy žádnou konverzaci, zábavu nekazil. Měl skvělý přehled odborný i všeobecný a mohlo se s ním mluvit o čemkoliv. Byl homosexuál. Žen si vážil, nevyhýbal se jim, ale prostě jej nepřitahovaly. Ale nikdy si na nás mladé kluky nic nedovolil, a to ani náznakem – a my jsme se v jeho přítomnosti necítili nikterak divně. Nikdy nikdo z nás jím neopovrhoval, nikdo se mu nevysmíval a nebyl za svou orientaci nikdy nějak perzekuován. Ano, někdy nějaký člen závodního výboru KSČ mezi lidmi utrousil nějakou blbou poznámku, ale z reakce většiny brzy zjistil, jak je hloupý. František žil hodnotný život a já jsem mu za mnoho myšlenek a hlavně dobrý manažerský přístup dodnes vděčný.

Paní Eva, byla živočišnou ženou. Kam vstoupila, tam bylo veselo a kdejaký chlap by neodolal, kdyby dostal pozvání být ji blíže. Byla kulturní a knižní studnicí moudra. Byla lesba. Ale po žádné ženě se nesápala, jazykem ji nevábila, ve sprchách neobtěžovala - a žila a pracovala jako každá jiná žena. Nebyl důvod ji zesměšňovat a ani nějak diskriminovat. Když s ní člověk seděl o samotě, svěřila se, že největší její bolestí je fakt, že jí žádný vztah s jinou ženou nevydržel dlouho a že se bojí samoty. Věděla moc dobře, proč ji muži nepřitahují, a bylo vidět, že jí to mrzí, protože chápala, že muž do vztahu přináší přeci jen něco jiného. A není to jen o sexu.

Ani František, ani Eva by nikdy nešli do nějakého průvodu a netoužili po partnerské šou na radnici – o kostele ani nemluvím. A nebyli skutečně jen tito dva. Všichni jsme žili své životy a při setkáních a ve společnosti se mluvilo o knihách, hudbě, historii, vědě, zážitcích, zajímavých myšlenkách, ..... Však mnozí z vás podobných Ev a Františků znáte dost - a jsou to skvělí lidé.

Jistě, když se po celém městě vědělo, že Láďa, který se na veřejnosti obnažuje a je pravidelným hostem plovárny, kde v zaříznutých „adamkách“ špulí zadeček, zženštile žvatlá a obtěžuje mladé chlapce - tak byl častým důvodem zájmu policie a hlášení občanů – a to oprávněně. Stejně jako Mařenka, která číhala na deváťačky a gymnazistky a lákala je ke společným hrátkám a rozdávala jim své hanbaté fotografie.

Přátelé a milé firmy. O čem to tu žvaníte a čím se chcete zviditelnit? Firemní prostředí je o práci a pracovních výkonech jednotlivců a týmů. Je o schopnostech manažerů vést, hodnotit, motivovat a umět být přirozenou autoritou. Nikdy mě nenapadlo šťourat se u zájemců o práci v jejich sexualitě. Pochopitelně, pokud mi veřejně a bez obalu nedávají najevo, nechlubí se, že jsou jiní.

Nechodím do společnosti, abych zjišťoval kdo je gay a kdo lesba. Stejně badatelsky nelustruji lidi na ulici. Nejdu do kostela a nepátrám, zda tam není nějaký sexuální hříšník všech úrovní a směrů. A nemyslím si, že jsem se svým přístupem v menšině.

Navštívil jsem a spolupracoval s mnoha firmami a jednám s významnými lidmi, manažery všech úrovní, majiteli firem – a nikdy jsme neřešili témata typu: nechci tu buzeranty hlavně žádnej náboženskej fanatik, apod. Vždyť to dnes pod dohledem GDPR, ani není možné.

Vždy šlo a jde o odbornost, o lidské a morální hodnoty, schopnost být a pracovat v týmu, o nadšení, poctivost.

Homosexuálně orientovaný člověk není a nebyl problém u zdravě myslících lidí, pokud se sám jako zdravě a normálně myslící člověk choval a chová. A já vím, že většina je právě těch zdravě myslících lidí – na obou stranách. Tak prosím věnujme pozornost podstatným a důležitějším věcem!

A že jsou i firmy, kde jim sexuální orientace vadí a pátrají po ní?

No, jestli to třeba nebude tím, že vadí to, jak se LGBT komunity prezentují a co vysílají do společnosti. Ono je to skutečně často odpudivé, násilné a přecházející do nebezpečné ideologie.

Každopádně pro všechny z nás, je současný svět tvrdé a nekompromisní prostředí, kde se musí bojovat a musíme počítat s tím, že pokud jsem jiný a chci být jiný, jdu s tou svou kůží na často nekompromisní trh. A sexualita, je až tím hodně upozaděným důvodem pro odmítání, pokud ji jedinec sám nedává a nevnucuje jako prioritu.

Autor: Libor Chrášťanský | středa 14.8.2019 20:07 | karma článku: 35.86 | přečteno: 1372x

Další články blogera

Libor Chrášťanský

Kdo je dnes králem?

„Ve spořádaném království nemůže být králem pitomec... Ale tady právě klidně může.“ Zní upravená myšlenka českého novináře a aforisty Gabriela Lauba. Koho můžeme povýšit na krále? Pojďme nad tím trochu podebatovat.

11.8.2019 v 21:30 | Karma článku: 15.46 | Přečteno: 423 | Diskuse

Libor Chrášťanský

Zmizte! Jinak vyschneme i jako národ.

Tak nás mají zachraňovat komise pro sucho. Komu má sloužit voda? O lidi nejde! Jde především o business, utváření moci a nakonec hlavně a jen o peníze – ale do soukromých kapes.

28.7.2019 v 20:07 | Karma článku: 36.62 | Přečteno: 1368 | Diskuse

Libor Chrášťanský

Dívat se do očí umírajících dětí – a nezbláznit se - nerezignovat

Asi nebylo a není mnoho lidí, kteří se za svůj život dívali do očí stovek umírajících dětí a prožívali zoufalství, beznaděj a často rezignaci rodičů – a přesto zůstali silnými, zdravými na duchu i duši a nevzdávali se.

14.7.2019 v 19:07 | Karma článku: 33.53 | Přečteno: 988 | Diskuse

Další články z rubriky Společnost

Aurelijus Vestartas

Názvy Islandských míst - to je oříšek, že by... A co čeština?

Islandština to není tak snadný jazyk. V islandie nájdeme místa se dlouhým názvem a tím samým špatným výslovením. Ale občas i čeština může byt oříšek.

17.8.2019 v 20:54 | Karma článku: 7.49 | Přečteno: 233 | Diskuse

Vladimíra Bošková

Musíte pacientovi říct, že došlo k chybě

Jako lékař či zdravotnický pracovník máte povinnost informovat pacienta, že došlo k jeho poškození, a také ho informovat o tom, jak se může domoci satisfakce, uvádějí švédské instituce.

17.8.2019 v 19:20 | Karma článku: 7.27 | Přečteno: 249 | Diskuse

Aleš Merta

EU vymýšlí koniny, aneb dálkové teplo do každé rodiny

Aktivity týkající se omezení produkce skleníkových plynů se nám zvrhávají do podoby, které pravděpodobně přivedou zástupy nových pacientů do ordinace doktora Chocholouška.

17.8.2019 v 17:21 | Karma článku: 29.35 | Přečteno: 670 | Diskuse

Karel Ryšán

Jak rozumět informacím!

Nebojte se, nebudu vrtat do politiky, i když se to nabízí. Příklad jak různý může být výklad téhož najdete na každém rohu.

17.8.2019 v 14:25 | Karma článku: 9.10 | Přečteno: 252 | Diskuse

Štěpánka Bergerová

O princezně, která se bála záchodové štětky ...

Byl jednou jeden palác, důležitý palác, a v tom paláci přebývali samí důležití lidé se svými pobočníky, družinami, dvorními dámami, komorníky, kočími a služebnými.

17.8.2019 v 13:21 | Karma článku: 12.44 | Přečteno: 415 | Diskuse
Počet článků 55 Celková karma 29.98 Průměrná čtenost 1078

Mou největší a nejlepší školou byl a stále je život. Mnoho let se snažím být pomocí jednotlivcům i firmám v jejich rozvoji, změnách, zlepšeních a dobré kondici. Koučink, headhunting, stavba týmu, týmová práce, firemní procesy, motivace, školení, copywriting,... – společně s týmem šikovných lidí umíme dobře pomoci. Více jak dvanáct  let vedu neziskový projekt rozvoje baseballu, kterým prošlo více jak 1500 mladých hráčů ze střední Evropy i dalších zemí. Skrze sport se snažím připravit děti pro život a učím je poznat svůj potenciál. Odmítání od sponzorů, zkorumpovaná politika a přehlížení nadšenců, kteří pro děti a mládež obětují ze svého mála, zatímco jiní by se na tom ještě chtěli přiživit - to je to, co v takové neziskové práci zažijete. Vážím si lidí, kteří nechtějí promarnit život. Mám rád naši zemi a jsem na ni stále ještě hrdý.

www.startupteam.cz

 

Najdete na iDNES.cz