On nešel do politiky pro peníze – to nepotřebuje – má dost

14. 06. 2018 8:30:07
Taky patříte do skupiny těch, kteří tomuto tvrzení věří? I přesto, že snad není dne, aby argumenty hovořily jasně proti? Povím vám příběh.

Snad se tomu není možné smát, pokud stále jsou tací, kteří věří, že určití lidé jdou do politiky proto, že mají zájem pomoci zemi, kterou mají rádi, a společně s ostatními chtějí vybudovat nějakou společnou lepší perspektivu. A už vůbec je nepochopitelná víra ve tvrzení, že tito lidé už mají dost a protože nepotřebují více - a tak budou čestní, poctiví, ....

A nemám nyní na mysli jen jediného člověka, ačkoliv ten jeden dělá takové kusy, a nabaluje na sebe více a více sajrajtu, že přehlížet to, skutečně není možno – a ani radno.

Ale já se v hnoji hrabat nechci. Chci se zamyslet nad tím, zda to není utopie, že by člověk dokázal mít dostatek a netoužil hrabat za každou cenu.

Anglický spisovatel G.K. Chesterton dal jedním svým výrokem krásný recept na to jak se nezbláznit z hrabání pod sebe: „Existují dva způsoby, jak si zajistit dostatek. První způsob je shromažďovat stále více. Ten druhý je toužit stále méně.“ Pochopitelně nemusí jít jen o peníze a hlavně to chce mít charakter.

Třeba Alexandr Solženicyn dal za pravdu myšlence Chestertona, když v sovětském vězení, přišel o svobodu, ale také vše co jej obklopovalo – domov, kavárny, přátele, knihy, .... Naučil se radovat z mála – a ono to obohacovalo /pochopitelně lidsky/. A podobně mluví všichni, kdo najednou se nemohli opírat o to, nač byli zvyklí /cestovatelé, emigranti, nebo lidé co přišli o vše/.

Víte, většina těch, co se tak neurvale snaží být bohatí a bohatší - být slavní a slavnější – být mocní a mocnější – jednou padnou do zapomnění, nebo zůstane jen negativní stopa.

Ale jsou a budou lidé, jejichž hodnota je a bude motivací těm, kdo nechtějí, aby jejich vlastní stopy mizely, zapáchaly, byly zbytečné či odstrašující.

Zkusím příklad, který není tak známý, že by byl zprofanovaný, ale přesto takovému člověku nesahá nikdo z dnešních našich hrabalů, politiků či rádoby slavných, ani po řemínky sandálů.

Charles Steinmetz, jeden ze zakladatelů slávy a úspěchu General Electric, se narodil ve Breslau /nyní Wrocławi/. Od narození byl ochrnutý a navíc trpěl nanismem /porucha růstu/, tak že vypadal jako trpaslík. Dokonce měl i zrakovou vadu. Maminka mu zemřela, když mu nebyl ani rok. Otec byl chudý, ale věděl, že když je syn takto postižený, musí být alespoň vzdělaný.

Charles nevyrůstal jako normální dítě – nemohl si hrát s dětmi, běhat s klukama – a tak se zajímal o vědění. Dokonce si prý dal cíl: „Přijdu s objevy, které budou užitečné a pomocí druhým lidem!”

Charles emigroval do Spojených států - neuměl ani slovo anglicky. Dokonce se uvádí, že jej úředník v přístavu chtěl poslat zpět do Evropy, protože vypadal jako vandrák a nemocný. Měl totiž z cesty na lodi opuchlou tvář od chladu. Začal pracovat za mizernou gáži – díky tomu, že byl studovaný a přemýšlivý, nabídl své služby začínající firmě General Electric. Nakonec tato firma vyrostla na jeho schopnostech, znalostech a vědeckých výzkumech.

Steinmetz vždy zůstal skromným, pokorným a více myslel na druhé. Dokonce si „adoptoval“ dospělého člověka /jeho asistent Joseph LeRoy Hayden/ a jeho rodinu s dětmi, kterým nabídl svůj velký dům a dětem „dědečkovství“, protože sám se bál mít rodinu a vlastní děti.

Nebyl přínosem jen pro General Electric, vědu, ale i jako universitní profesor i státní a světový vědecký expert.

Tento, pro mnohé „skřet“, byl velkým, schopným, úspěšným, uznávaným, slavným. Nepotřeboval hrabat pod sebe, protože si dal za cíl být přínosem pro lidstvo a jeho potřeby. Když v roce 1923 zemřel ve věku 58 let, kdosi o něm řekl: „Měl mysl anděla a duši vizionáře.”

A tak si říkám, milí hraboši a političtí kariéristé. Je mi z vás smutno a věřím, že pro většinu lidí jste a budete zbyteční a nicotní - a stejně tak zmizíte v prachu doby. Po lidech, jako byl Charles Steinmetz, zůstane positivní hodnota, která něco světu a lidem dala.

No, a nám obyčejným lidem bych doporučil, abychom naivně nevěřili tomu, že někdo kdo má, nechce mít více a nechce mít větší a větší moc. Zvláště, pokud jeho minulost, a vlastně i současnost, je jedna velká morální bída a lež.

I v naší zemi byli a jsou lidé, jako Charles Steinmetz – jen se o nich nepíše, nemluví a často ani neví. Oni totiž pro mnohé z občanstva jsou nezajímaví.

Oni totiž skutečně makají a nežvaní!

A taky nelžou a nehrají komedie.

Autor: Libor Chrášťanský | čtvrtek 14.6.2018 8:30 | karma článku: 42.00 | přečteno: 4440x

Další články blogera

Libor Chrášťanský

Politici - máte opravdový strach, že vám nebudu tleskat?

Také si přejete, aby už bylo po volbách a nemuseli jste se hrozit, z kterého kouta, strany, média či prostředku na vás vykoukne nějaký politik, co slibuje ráj na zemi? Asi je nás více.

6.9.2018 v 8:07 | Karma článku: 12.72 | Přečteno: 293 | Diskuse

Libor Chrášťanský

Postavit se koloně tanků - čtěte!

Být hrdý na svoje rodiče a prarodiče znamená, že o jejich statečnosti něco vím a není mi lhostejná. Možná potom i charakter společnosti se začne čistit.

22.8.2018 v 13:07 | Karma článku: 15.42 | Přečteno: 405 | Diskuse

Libor Chrášťanský

Chci být miliardář – jdu do práce

Když cestuji sám pracovně autem, mám čas přemýšlet. Tentokrát mé myšlenky zaměstnali miliardáři. Říkal jsem si, že tomu musím přijít na kloub. Čemu? No, jak na to

7.8.2018 v 8:07 | Karma článku: 20.07 | Přečteno: 610 | Diskuse

Libor Chrášťanský

Dívejte se jim do očí!

Více než volební programy a všechna možná vyhlášení a životopisy, prozradí výraz ve tvářích a oči samotné.

7.7.2018 v 14:07 | Karma článku: 20.48 | Přečteno: 400 | Diskuse

Další články z rubriky Společnost

Alena Kulhavá

Proč žádat premiéra o demisi? Kdo z toho co má? Co potom dál?

Pokud uhrábnete uher po povrchu, rána hluboko hnisá. To ale není rána ani u Slonkové a Kubíka (případně kdo stojí za nimi), ani rána Babiše, Zemana, parlamentu, to je rána naše. Jaká? Co s tím?

18.11.2018 v 15:57 | Karma článku: 11.19 | Přečteno: 687 |

Hana Formánková

Dobré rady, jak se nakazit chřipkou aneb prudiče děti neposlouchají, zkuste to jinak

Pamatujete si, jak vás rodiče stále prudili: nechoď bos, už máš zase holý záda, vem si šálu, čepici, nepij tu studenou colu apod.? A vzpomínáte si, jak vám s tím šli na nervy?

18.11.2018 v 14:40 | Karma článku: 7.64 | Přečteno: 263 | Diskuse

Hatem Berrezouga

Proč jsem stále muslimem?

To je otázka, kterou jsem dostal téměř po každém blogu kritizujícím některé islámské praktiky či chování muslimů a je to otázka, kterou si také sám sobě často kladu a budu se snažit na ni odpovídat.

18.11.2018 v 13:53 | Karma článku: 24.44 | Přečteno: 510 |

Petr Binder

Nejhůře placení herci?

Jednoznačně politici. I kdyby si přidali 100 %, nedosáhnou platů v Hollywoodu. Ovšem těm penězům odpovídají i slabé výkony.

18.11.2018 v 13:03 | Karma článku: 25.23 | Přečteno: 775 | Diskuse

Tomáš Gayer

Všechno má svůj čas....

Klíčová slova nedělního miniblogu: paní, redaktorka, milovat, povoláni, nikdy, měnit, jiný, copak, krásné....

18.11.2018 v 12:41 | Karma článku: 13.03 | Přečteno: 300 | Diskuse
Počet článků 36 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 1007

Mou největší a nejlepší školou byl a stále je život. Mnoho let se snažím být pomocí jednotlivcům i firmám v jejich rozvoji, změnách, zlepšeních a dobré kondici. Koučink, headhunting, stavba týmu, týmová práce, firemní procesy, motivace, školení, copywriting,... – společně s týmem šikovných lidí umíme dobře pomoci. Více jak dvanáct  let vedu neziskový projekt rozvoje baseballu, kterým prošlo více jak 1300 mladých hráčů ze střední Evropy i dalších zemí. Skrze sport se snažím připravit děti pro život a učím je poznat svůj potenciál. Odmítání sponzorů, zkorumpovaná politika a přehlížení nadšenců, kteří pro děti a mládež obětují ze svého mála, zatímco jiní by se na tom ještě chtěli přiživit - to je to, co v takové neziskové práci zažijete. Vážím si lidí, kteří nechtějí promarnit život. Mám rád naši zemi a jsem na ni stále ještě hrdý.

www.startupteam.cz

 

Najdete na iDNES.cz