Hrstka křiklounů versus dav, co vyhrál volby

 „Jak je možné, že ti to nevadí?“ – „No protože já o to nemám vůbec zájem!“  Pasivita která nepomáhá a probuzení může bolet.

Nas mnogo – tak co nám tu ta hrstka pomatenců bude kazit návrat do rajské zahrady socializmu? Zvláště, když se tu na několika pár náměstích sejdou jen desítky křiklounů, pražských kavárníků a mladých povalečů. Zapomínají, že my jsme vyhráli volby a nikdo nám to tu rozvracet nebude.

A mohli bychom si tu nyní uvést příklady mnoha ubohých výkřiků a reakcí husákových dětí, které tak odvážně brání soudruhy v KSČM a ANO. Včetně bojovníka Ondráčka, který by tak strašně rád měl možnost zase mít v ruce pendrek a zmlátit pravicovou demokratickou žumpu v parlamentu, a pak s klukama ze SNB, STB a Lidových milicí vlítnout na tu pakáž na náměstích a ztřískat je všechny - a nejvíce se vyřádit na děvčatech.

Ale buďme za to rádi a chvalme to, co se nyní děje, protože na povrch a světlo se dostávají názory, závěry a hesla, ze kterých mrazí a která tak moc připomínají padesátá léta minulého století a celou tu dobu vlády jedné strany.

Stejně je dobré si všímat, jak více a více odvážně se projevují ti, co v listopadu 1989 a následujících několika měsících, měli hodně staženou prdelku, protože nevěděli, co se bude dít a zda nenastane lynč.

Asi jsme potřebovali se trochu více probudit.

Na těch náměstích se tento týden sešlo dost lidí a jejich hlasy byly slyšet. A ono jich ještě zůstalo dost doma a s tím je dobré počítat. Rezervní kádry jsou vždy dobrou zálohou.

Ale co s těmi, kterým to, co se děje v české politice, co předvádí předseda vlády a vláda v demisi, a co si dovolí říkat komunisté, nevadí?

A nemyslím tím ty, co to vše hlasitě podporují. Ti si tu svou komunistickou krev změnit nenechají.

V naší zemi je velká část lidí, kterým to prostě nevadí, protože o to nemají vůbec zájem.

Nemít zájem, to znamená být lhostejný.

Nezajímat se, to znamená být pasivní.

Ano, někteří to považují za dobrou vlastnost – hledět si svého, nezajímat se, mít ten svůj život a basta. Oni takoví lidé většinou pak s odstupem času dělají chytrý, ale ono pak také může dojít k tvrdému vstupu do reality.

Nepříjemnému procitnutí.

Tedy, dobrá vlastnost to není!

Pasivita i agresivita vychází nakonec většinou nastejno.

Českým heslem často bylo: Držet hubu a krok.

Ale krok s kým? Krok směrující kam?

Mluvíme a jedná se zde o věci společné - tedy pokud si uvědomujeme, že jsme součástí určitého národa - a ten národ je takový, jací jsou v něm lidé - a zda ti lidé společně mají nějaké myšlenky, vize a hrdost.

Náš národ se potřebuje stále ještě uzdravit!

To, co se nyní děje, může být leda léčba šokem.  Naopak a bez léčby, se rodí epidemie.

Lhostejní a pasivní - nevadí vám, že opět ztrácíme svobodu? Že někdo chce o nás vše vědět? Že se ze živnostníků stává štvavá zvěř, zatím co jiní ve velkém čerpají, čachrují s daněmi, přelívají? Nevadí vám, že zanikají malí zemědělci a farmy, a z vesnic se vytrácí možnost výdělků? Nevadí vám, že česká půda je devastována neurvalým prospěchářem? Nevadí vám, že moc někoho sahá až tak daleko, že klidně klekne na konkurenta a likviduje jej?

Nevadí vám, že se ozývají ti, co vyšli a účastnili se aktivně v politice, která má na rukou krev a smrt tisíců nevinných lidí této země?

A je toho dost a dost, co by nám mělo vadit.

Mně osobně nyní vadí, že nemáme zdravou a silnou pravicovou alternativu, ve které bude nová a neprofláknutá krev. Ačkoliv si vážím profesora Fialy, tak ODS se zatím nevypořádala s oligarchy a prospěcháři, především v regionech, kteří svou nadutou bezcharakterností umožnili pád pravice a nástup socialisticko-komunistické vlny. To oslabuje ODS natolik, že nemá dostatečnou sílu a bude muset zamakat. Piráti se zatím snaží, ale půjde to pomalu.

Ale o to více mi není stav naší země lhostejný a věřím, že nás křiklounů přibude.

Třeba nás čeká nové, tentokrát „České jaro“.